Má dům z cihelných tvárnic těsnější fasádu než dřevostavba?
Pokud je dům dobře postavený, pak na materiálu fasádní konstrukce nezáleží. U dřevěných obvodových stěn je nutné většinou použít ve skladbě konstrukce parotěsnící či popř. i větrotěsnící vrstvy, jejichž napojování mezi sebou a na okolní konstrukce je náročnější na technologickou kázeň. Obecně by mělo být jednodušší postavit těsnou fasádu z technologicky jednodušší masivní cihelné konstrukce, tedy např. cihel. Jenže z důvodu lepších tepelně izolačních vlastností se dnes místo klasických pevných cihel dnes používají převážně cihelné tvárnice s dutinami. A to může při nedodržení určitých technologických postupů být problém..
Pan Petr si před několika lety pořídil pro svou čtyřčlennou rodinu nový byt u Prahy. Byt je umístěn v posledním patře čtyřpodlažního bytového domu, každý pokoj má přístup na balkón a okna jsou orientována na sever a východ.
Majiteli se zpočátku po nastěhování nezdála zvýšená vlhkost vzduchu uvnitř bytu, kterou však přičítal na vrub ne zcela ještě vyschlým stavebním konstrukcím novostavby.
Po reklamaci u developera mu bylo doporučeno více větrat. V zimním období se však začaly objevovat na obvodových stěnách v koutech a za nábytkem plísně a navíc byt nešel řádně vytopit při mrazech nebo větrném počasí.
Skla oken se notně rosila a při velkých větrech bylo cítit proudění vzduchu z elektrických zásuvek. Situace se nezlepšila ani po letech, naopak u některých členů rodiny se začaly rozvíjet alergie.
Na odhalení příčin těchto vad si pan Petr pozval inspektora nemovitostí . Ten na základě vizuálního průzkumu obvodových konstrukcí domu s orientačním měřením teplot a vlhkosti vzduchu, teplot vnitřních povrchů konstrukcí a na základě informací samotného pana Petra odhalil příčinu – netěsný obvodový plášť fasády.
Kupodivu zde nebyl tolik obvyklý problém v napojení okenních výplní na okolní stěnu, nýbrž v nesprávném provedení obvodových zdí, vyzděných z cihelných tvárnic zateplených zvenku polystyrenovými deskami. Jak je to možné?
Postup zdění stěn z cihelných tvárnic se totiž poněkud liší od zdění z klasických pevných cihel. Zatímco u klasických cihel jsou všechny spáry vyplněny maltou, u cihelných dutinových tvárnic tomu tak není. Svislé spáry mezi tvárnicemi se maltou nevyplňují vůbec a soudržnost tvárnic je zde řešena bočními zámky.
Ve vodorovné ložné spáře se malta používá, avšak při dnešní vysoké rozměrové přesnosti tvárnic spíše jen tenkovrstvá malta (či vhodné lepidlo), tato malta je často nanášena jen na jednotlivá žebra a nemusí překrývat průběžné vzduchové dutiny.
Hotová (neomítnutá) stěna z cihelných tvárnic není tedy vzduchotěsná a vzduch může proudit bočními spárami mezi tvárnicemi z exteriéru do interiéru, anebo i vnitřními dutinami tvárnic ve svislém směru. Vzduchotěsnost mezi venkem a vnitřkem je pak zajištěna vnitřní a vnější omítkou.
V tomto konkrétním případě byla zevnitř použita běžná vnitřní vápenocementová omítka a ze strany exteriéru kontaktní zateplovací systém s polystyrenovými deskami. S největší pravděpodobností byly desky lepeny a popř. kotveny přímo na neomítnuté tvárnicové zdivo, a to nejspíš jen bodově (tzv. na buchty), bez alespoň obvodového rámečku z lepicí hmoty (což je mimo jiné špatně i z hlediska požární bezpečnosti staveb).
Velmi pravděpodobně nebylo provedeno vzduchotěsné napojení kontaktního zateplovacího systému v oblasti soklu kolem zakládací lišty izolačních desek a pak pod krycím oplechováním, tedy v místě střešní atiky či parapetů oken.
Právě těmito otvory se může venkovní chladný vzduch dostat mezi izolačními deskami kontaktního zateplovacího systému k cihelným tvárnicím a mezery mezi nimi a v nich k vnitřnímu povrchu stěny. Ten je pak při sebemenším větru ochlazován a dochází zde ke kondenzaci vody z vnitřního teplejšího vzduchu a růstu plísní. Obvykle nejpostiženější místa jsou kouty, místa za nábytkem těsně u fasády a obecně místnosti ve vyšších patrech a na severní a severovýchodní stěně, kde je venku nejchladněji.
Náprava v tomto případě je velmi obtížná, neboť se jedná o bytový dům a s rekonstrukcí fasádního obvodového pláště by muselo souhlasit téměř celé společenství vlastníků jednotek, a to i těch bytů, kde žádné problémy (zatím) nemají, neboť jsou v nižším patře, na osluněné straně atp. Pan Petr tedy vážně uvažuje o přestěhování.
Z této a dalších mnou provedených inspekcí nemovitostí tedy vyplývá, že poruchy a vady staveb se mohou objevovat i u novostaveb a včasné prověření technického stavu nemovitosti může budoucím uživatelům ušetřit nemalé peníze a starosti.